Štěňátka

Další štěňata máme v plánu, datum i rok upřesníme v sekci NOVINKY a následně v sekci ŠTĚŇATA, uvidíme, zda necháme nakrýt pouze Beiru a nebo nekryjeme i Harmony Blues :).

Během měsíce září až října nám všechna štěňátka odjela do nových domovů, kde jim přejeme skvělou a akční nejen lidskou smečku a spoustu radosti z pohybu a lásky od nových páníčků.

My si nechali Harmony Blues, takže Beirásek teď není ve volných chvílích sama :).

Dnes 31.8.2010 jsme byli na čipování, očkování a odčervení lumpíků, jsou jim vystaveny i petpasy.

15.7.2010 se nám narodila štěňátka. Otec štěňat, "fenomenální" Matyi je popsán zde, své stránky má tady.

Štěňátka jsou nafocena ve fotogalerii.

Odběr bude možný cca v polovině září.

Štěňátka (v závorce barva stužky na fotkách po narození):

Heartbeat - pes (žlutá stužka) - ZADÁN
Hero of my heart - pes (zelená stužka) - ZADÁN
Humetsuno Bushi - pes (modrá stužka) - ZADÁN

Harmony Blues  - fena (červená stužka) - ZADÁNA
Hurricane Lady  - fena (oranžová stužka) - ZADÁNA
 

Jak už bývá zvykem, rodiče se za práskání biče rozhodli poslat syna pracovat. S trochou štěstí se vyhnul cukrové plantáži a skončil u psaní a tvoření webových stránek. Pod podhrůžkou zabavení svých milovaných knih byl donucen sepsat podrobný seznam vlastností všech chundelatých koulí, co jich u něj doma jsou - Harmony Blues počínaje a Hurricane Lady konče. Tady máte náhled, co se mu podařilo sesmolit:

Harmony Blues je malá, ale čiperná tygřice v rouše borderčím. Neustále vyvádí nějaké taškařice, ať už kouše pánečky do palců u noh, nebo rve matce srst či se pere s většími sourozenci. Nikdy nepostojí, vyjímkou je povinné kojení, kdy se musí postavit, neboť matička Beira se rozhodla kojit vestoje a každá osoba proniknuvší na pozemek rodu Pavlíčků ml. se musí obávat jejích sice ranných, ale pořádně ostrých zoubků. Zkrátka divoška, která se zdá být andílkem, ale která jako jediná dokáže natrhnout zadek všem ostatním sourozencům.

To zase HeartBeat je naopak ovečka, převlečená za borderku; líný kliďas, který rád jí a rve se jen o lepší místo u misky nebo u matky. Chodí trochu jako kachna, kolébavý krok mu ale dodává charakter, kterému jedna borderka neodolá. Pokud kouše, nejraději si vybýrá paty nebo prsty na rukou, pokud někdo udělá tu chybu a chce ho pohladit. Výborně hlídá svou kořist; když něco získá, už to nedá. Jediná možnost, jak ho zbavit vlastní boty nebo ponožky je čekat až usne a pak nikým nespozorován se k němu přikrást a doufat, že se neprobudí.

Největší Hrdina mého srdce je asi Hero of my heart. Tento osrstněný zvědavý gantleman strčí nos kam může a kam se nevejde, tam ho stčí taky. Neustále pronásleduje cizí boty, když je dohoní, skousne a (ne)pustí - záleží na čistotě nohou. Pokud někdo náhodou otevře bránu kotce, první, kdo se vyřítí ven je povinně Hero. Očuchá, prozkoumá a případně i znečistí, pokud mu to připadá moc čisté a nakonec se vrhne na náhodného svědka, většinou některého z pánečků a paniček, nebo bratra či sestru a případně, pokud to byl vážný přečin - kupříkladu snězení matčiných granulí - i na svou maminku Beiru. Přestože vypadá robustně až tlustě, pohybuje se s ladností mu nečekanou.

Jeho stejně velký a stejně těžký bratr Humetsuno Bushi by byl nejraději fyzikem. To bylo vypozorováno z jeho často kosmicky dlouhých úvah; mnohdy přemýšlí tak urputně, že z toho chudák námahou až usne. To ale neznamená, že by se nechal svými sourozenci ošidit o dávku granulí či matčino mléko; uslyší-li jediné křupnutí větévky pod vetřelcovou nohou, hned je ve střehu, připraven se řádně nadlábnout. Jeho jméno - v překladu do češtiny Nesmrtelný Válečník - mu sedí jako ulité (asi proto, že jsem jej sám vymýšlel): při průzkumech nezmapovaných částí naší zahrady se několikrát dostal do svízelných situací, ze kterých by se slabší povahy se zlou potázaly. Třeba tehdy, když ho našel černý kocour známý pod jménem  Timy a snažil se ho očuchat a později nejspíš i sníst. Ale Humetsuno Bushi se nenechal,  zakvičel, zavrčel a zaštěkal a Timy zmizel v korunách stomů. Válečník každým coulem.

A další výstižné jméno znící Hurricane Lady je na řadě a  bohužel, je také poslední. Jak popsat černobílý hurikán pokrytý srstí, cenící zoubky a sekajíc drápky jinak, než jako milovanou a divokou smršť? Pravda, moc originální popis to není, ale co už. Je divoká skoro jako Harmony Blues, velká jako Hero of my heart či Humetsuno Bushi a věčně hladová jako HeartBeat. S oblibou nahání gumové míčky a gumovou kravičku, kouše Beiru do ocasu a žužle palce u nohou. Kamkoli se hne Harmony, tam je i Hurricane, spolu tvoří nerozlučnou a neporazitelnou dvojici, jak brzy zjistily moje boty. Jedinou výtku proti ní může mít rodina Pavlíčků ml. a to tu, že neustále okusuje achylovky. Ale v konečném důsledku je to stejně milovaný mumínek jako všichni ostatní.